Dům na Radlíku

Fotogalerie

Historie

Radlík je vesnice v okrese Praha-západ, ležící 18 km jižně od Prahy a je součástí města Jílové u Prahy. Radlík není samostatná obec, ale správně patří pod město Jílové jako jeho část Radlík. Nachází se 1 km na sever od centra Jílového. V ulici Ke Hřišti se nachází fotbalový stadion místního AFK, na cestě k Masarykovu náměstí v Jílovém "Ke Kapličce" je zbudována na vrcholku kopce zachovalá pseudogotická kaplička s datováním lp. 1879 s výhledem na město Jílové u Prahy a vesnici (městskou část) Radlík. Ze stejného období jsou i zbytky tří křížů na okraji Radlíka. Další kříže tvořící malý svatostánek jsou nad rybníčkem na konci Pražské (hlavní) ulice v obci Radlík. Prochází jím silnice II/105 (Pražská ulice) a je zde evidováno 278 adres. Na Radlíku funguje palírna, truhlářství, vodárna a velké zahradnictví, dvě hospody, dvě prodejny a autoservis. V dřívější době zde byla i cihelna. Radlík je příliš malý na to, aby se zde byla škola. Avšak vlastní škola je již v plánu výstavby. Děti z Radlíku zatím chodí do školy v Jílovém. V Radlíku najdeme pouze mateřskou školku. Radlík má dvacet ulic.

Z Radlíku jezdí čtyři autobusové linky do Prahy. A to 332 a 362 na Budějovickou, 341 do Modřan na Obchodní náměstí a noční 956 jezdí také na Budějovickou. Na návsi je zastávka „Jílové u Prahy, Radlík“.

Dále je zde zámek Radlík, dnes stojící v severní části Jílového u Prahy, získal své jméno podle stejnojmenného zlatého dolu založeného poblíž koncem 15. století. Samotný zámek byl vybudován Ferdinandem Ignácem Schönpflugem z Gamsenberku počátkem 18. století.

 Okolí a zajímavosti
Radlík leží v nezničené přírodě, protože se zde v minulosti průmysl moc nevyvíjel. Všude v okolí se prostírají louky a převážně jehličnaté lesy. Kopce v okolí Radlíku jsou součástí Středočeské pahorkatiny. V okolí Radlíku se nachází rybník Ráček, u kterého byla za první republiky plovárna. Nyní se v něm ale již řadu let koupat nedá, protože je znečištěný. Západně od Radlíku leží Lipový vrch, jehož vrchol je se svými 457,7 metru nadmořské výšky nejvyšším bodem v okolí. Úrodnost zdejší půdy není vysoká, převažují hnědozemě různé kvality. Oblast Radlíku odvodňuje Chotouňský potok, který se spojuje s Jílovským potokem a ten se vlévá do Sázavy. Sázava protéká 5 km jižně od Radlíku. V okolí Radlíku se nachází mnoho štol nebo komínů, většina je jich zasypána. Délka známých chodeb štoly sv. Josefa je 280 m, z čehož je 200 m přístupných. Štola je zakreslena na jedné z nejstarších dochovaných hornických map datované roku 1718. Práce v této štole byla započata asi v 16. století, možná již v 13. – 14. století. Dělníci zde pracovali ručními nástroji. Rychlost těžby byla 6 m nízkého a úzkého tunelu za rok. Pokud ale narazili na velmi pevnou tzv. radlickou břidlici, která se zde nachází, těžba postupovala rychlostí pouze 1 m za rok.

Podnebí
Průměrná roční teplota: +7,6 °C
Průměrná teplota v lednu: -3 °C
Průměrná teplota v červenci: +18 °C
Průměrná vlhkost vzduchu: 70 %
Roční množství srážek: 600 – 650 mm
Počet dní se sněhovou pokrývkou za rok: 50 – 60

Historie

Důl Radlík a vznik osady Radlík
V blízkosti místa, kde leží dnešní vesnice, vznikl nejdříve důl Radlík, který patřil mezi doly města Jílové. Těžilo se v něm zlato. Radlická žíla byla součástí známé Šlojířské žíly. Kolem dolu vznikly hornické domky a jméno dolu se přeneslo i na osadu, kterou tu za chvíli vytvořily. První zmínky o dolu Radlík nacházíme ve zprávách z 14. století. Z dolu Radlík pochází i zlato, z kterého dal Karel IV. zhotovit korunovační klenoty. V roce 1499 věnoval král Vladislav důl Radlík Jiříkovi z Hrádku a Valečova. Jiřík věnoval hodně peněz do odvodnění dolu Radlík a zahájení těžby. Jenže velké deště důl znova zaplavily. Ze 16.-18. století pochází zprávy o 10-ti gramových plíšcích zlata z dolu Radlík. V té době se v tomto dole vytěžily v průměru dva kilogramy zlata ročně. Na počátku 17. století vlastnil důl Radlík Štěpán Beník z Petrsdorfu. Byl odborník v dolování zlata a jako jediný ve své době z jílovského zlata zbohatl. Důl odvodnil a narazil na bohatou žílu. V roce 1625 nalezl v dole Radlík „hanštán“, kus rudy bohatě obrostlý zlatem. V roce 1968 byla v jílovských dolech ukončena těžba. Důl Radlík byl v té době hluboký 200 až 300 m.

Osada Radlík
Osada Radlík již od svého vzniku patřila pod město Jílové. V okolí Radlíku byla půda jílového charakteru, která nebyla příliš vhodná pro zemědělství. Proto se zde choval dobytek. Z období po bitvě na Bílé hoře se kroniky zmiňují o podnikavém měšťanovi Jiřím Vejvanovském, který v chalupě na Radlíku zřídil ovčín, v němž choval až 800 ovcí. Vejvanovský ve své podnikavosti neomezoval pastvu svých ovcí pouze na své louky a vedl proto s městem a svými sousedy neustálé spory, které nakonec skončily tím, že mu byla část ovcí úředně odebrána. Na konci 17. století zde Ferdinand Ignác Schönpflug vytvořil statek a začal skupovat zdejší pozemky. V roce 1707 postavil na Radlíku barokní zámeček, který pak prodal v roce 1717 Františku Lauerovi, jenž pokračoval ve skupování pozemků. V roce 1918 měl Radlický statek výměru 210,7 ha. V tomto roce jej koupil Ottoun Fiedler z Opočna. Ze zámku udělal moderní sídlo, postavil v Radlíku strojírnu a kovárnu, zavedl vodovod a založil zelinářskou zahradu. V roce 1848 bylo při sčítání zaznamenáno, že osada Radlík měla 7 domů a 29 osob. V okolí se nacházely pastviny a bohaté jehličnaté lesy. Na Radlíku žilo v té době pouze české obyvatelstvo. Obyvatelé Radlíku byli špatní hospodáři. Hodně káceli zdejší lesy. V druhé polovině 19. století se doly začaly zavírat a mnozí obyvatelé Jílového se přestěhovali do vesnic v okolí, tedy i na Radlík. Tam se věnovali převážně zemědělství. Při sčítání v roce 1870 měl Radlík již 14 domů a 126 obyvatel. V roce 1884 byl Radlík jako součást Jílového přičleněn pod hejtmanství na Královských Vinohradech. 1. května 1890 byla otevřena vlaková trasa Čerčany – Modřany. Velmi se usnadnilo spojení Radlíku s Prahou. Lidé z Radlíku dojížděli za prací do Prahy. Silnice byly ještě na počátku 20. století zanedbané, měly jen místní význam. V roce 1928 byla zavedena autobusová linka do Prahy. Na Radlíku byla postavena benzínová pumpa. Při sčítání v roce 1934 měl 49 domů a 336 obyvatel. Z obcí, které patřily pod Jílové, měl nejvíce obyvatel. Největší výstavbou bylo obilní silo. Po dokončení stavba budila velkou pozornost, protože šlo o největší technickou stavbu tohoto druhu v ČSR.